Obyvatelé židovského města
Statistické údaje uvedené v rozličných pramenech nám dávají tento pravděpodobný výsledný obraz vývoje počtu židovských obyvatel v Holešově: k roku 1585 zmíněno 11 židovských rodin, k r. 1613 již 40 rodin, první přesný počet hovoří v r. 1794 o 1032 židovských obyvatelích ve 194 rodinách (znamenalo to asi 26% obyvatel města, neboť křesťanů napočítáno 2973 v 554 rodinách), v r. 1830 vykázáno 1316 Židů + 4 tolerovaní při 265 systemizovaných rodinách familiantů. Maximálního stavu dosáhla holešovská židovská obec v pol. 19.stol., těsně před otevřením bran ghett, v r. 1848 tak tvořilo 1694 Židů 32% obyvatel města. Stěhováním do velkých měst (Olomouc, Ostrava, Brno, Vídeň) nastal proces úpadku dřívějšího významu obce : r. 1869 - napočteno 951 Židů z 4940 obyvatel města, r. 1880 - 817 z 5191 obyvatel (z toho v samotném židovském městě žilo 610 Židů), r. 1890 - 784 z 5639 obyvatel (v žid. městě 578 z 913 obyvatel celkem), r.1900 - 695 z 6302 obyvatel (v žid. městě 443 z 881), r. 1910 - 610 Židů (z toho v žid. městě 378), r. 1915 - 853 (příliv válečných uprchlíků z Haliče), r. 1921 - 328 Židů z 6603 obyvatel, r. 1930 - 273 z 6738 přítomných, tj. 4%, v r. 1945 - již jen 15 židovských obyvatel.
Z Holešova pocházelo několik význačných osobností židovského původu: Johanan ben Isaac, rabín synagogy Hambro londýnské aškenázské komunity na začátku 18. stol., rabín Isachar Beer (působil např. v Prostějově v 1. 1743 - 64), historik, publicista a pedagog dr. Gerson Wolf (1823 - Vídeň 1892), syn posledního rabína, právník, publicista a rabínský učenec dr. Alfred (Abraham Chajim) Freimann (1899 - 1948 Jerusalem), mládí zde prožil v letech 1895 - 1907 spisovatel Ludwig Winder, pseudonym G. A. List (1889 Šafov - 1946 Baldock, Velká Británie), jehož otec Max Winder byl učitelem holešovské židovské školy v letech 1895 - 1919, při holešovské bethamidraš působil učenec Salomon Haas (zemřel 1847), autor spisu Keřem Šelomo.
Jako starostové židovské politické obce v Holešově existující v letech 1849 až 1919 úřadovali Rudolf Evžen, hrabě z Vrbna a Bruntálu v 1. 1864 - 83 (čestná funkce), dále Josef Knópflmacher (1884 - 98), Salomon Zwillinger (1898-9), Ignaz Baumgarten (1900 - 7), Emanuel Knópflmacher (1907), Heinrich Weinreb (1907 - 9), Leopold Zwillinger (1909 -12) a Bemhard Ehrlich (1912-18).
Přehled rabínů působících v Holešově:
1630Isaak (Levi) Segal
kolem 1658Elieser ben Abdeel Isaak, autor díla Tikkun Soferim
1659 - 63Sabbataj ben Meir ha-Kohen (1621 Amstivov v Litvě - 1663 Holešov), podle iniciál názvu nejdůležitějšího díla Sifte Kohen (Rty kněze), které vyšlo v r. 1646 v Krakově, zvaný Šach, jeden z nejvýznamnějších učenců své doby, kromě toho je autorem řady spisů talmudicko-právního obsahu, za kozáckých válek po povstání Bohdana Chmelnického uprchl r. 1655 na Moravu, nejprve působil jako rabín ve Strážnici
1668 - 78Moses Isaak Jehuda Lob Zunz, původem z Frankfurtu n. M.
1679 - 85Menachem Mendel, z Poznaně, autor díla Zinzenet Menachem
do 1700Elieser Fránkel, vídeňský exulant
1688 - 1709Elieser Oettinger, příbuzný a učitel rabína Jonathana Eibenschitze
1710 - 14Josef Oppenheim, syn mikulovského zemského rabína a bibliofila Davida Oppenheima
1714 - 22David Strauss
1723 - 26Saadja Katzenellenbogen
1726 - 59Aron Meir Maharam, z Hamburku
1760 - 65Josef Freistadt
1765 - 86Isaak ben Abraham
1788 - 94Juda Lob Teomim (též Juda Lisser)
1796 - 97Abraham Stern, autor díla Misrachi Maarab
1802 - 19Menachem Mendel Deutsch
1839Ješaja Nasch
1841 - 67Josef Biach Feilbogen (1784 Uherský Brod - 1869 Strážnice), pohřben v Holešově
1867 - 93Markus Pollak
1893 - 1913dr. Jakob Freimann (1866 Krakov - 1937 Špindlerův Mlýn), pohřben v Holešově, ve svém díle se zabýval komentáři ke středověké rabínské literatuře, Poté již zůstal úřad neobsazen a dojížděli sem rabíni z okolních měst.
Materiál publikován na webu "Holešov jinýma očima" [www.holesov.jinak.cz]