Nová synagóga
Stará synagoga v Holešově, zvaná též Šachová, celkově představuje jednu z nejstarších (po Lipníku n.B. druhou na Moravě), nejcennějších a nejlépe dochovaných památek svého druhu u nás. Právem je proto památkově chráněna pod rejstř. č. 5935 a hojně navštěvována zájemci z domova a ciziny. Nová synagoga již ovšem neměla takové štěstí. Jelikož ve 2. pol. 19. stol. přestala holešovské židovské obci stará svatyně vyhovovat prostorově, vybavením a malou výstavností, rozhodla se zbudovat nový chrám pro bohoslužby reformovaného ritu. Pozemek pro něj byl vybrán v relativně cenné poloze uprostřed západního konce Malého náměstí, na místě čtyř starších domů zbořených před rokem 1856. K vypracování projektu obec vyzvala na počátku 90. let významného architekta působícího ve Vídni, Jakoba Gartnera. Stavba (probíhající od r. 1891) v tehdy módním maursko-orientálním slohu byla slavnostně zasvěcena 3. 9. 1893. Současně byl v podobném stylu (a snad i podle plánů stejného autora) vystavěn sousední dům čp. 97 jako byt a kancelář rabína a zimní modlitebna.
Brzy po okupaci byl templ nacisty uzavřen. V noci na 24. 7. 1941 se udal nezdařený pokus o jeho zapálení - tehdy byl požár ještě hasiči v zárodku uhašen. Ovšem nedlouho poté, v noci z 11. na 12. 8. 1941, nacistická zvůle slavila úspěch: hasiči měli zakázáno zasáhnout a budova celá vyhořela. Zbytky stavby pak musely být podle příkazu odklizeny do 15. 6. 1942. Průběh požáru a demolice synagogy zachytil tehdy tajně na amatérský 8 mm film občan Antonín Reimer. Pozemek po zničeném templu byl poté upraven na park, přičemž na místo dnes upozorňují jen smuteční vrby.
V r. 1972 vytvořil holešovský učitel Oldřich Bránecký podle fotografií model nového templu, který je dodnes součástí muzejní expozice ve Staré synagoze. Jelikož se nedochovaly ani stavební plány templu, jsme při interpretaci jeho architektonického rozvrhu odkázáni jen na sporé fotografie exteriéru a interiéru a zmíněný model.
Nová synagoga v Holešově byla samostatně stojící patrová halová stavba s nízkou valbovou střechou. Vnější rozměry budovy činily asi 28 x 17 m, výška po hlavní římsu 11 m, po špičky věží 18 m. Budova opět nebyla přesně orientována ke světovým stranám, neboť svatostánek směřoval mírně k severovýchodu. Jakob Gartner ji zato architektonicky komponoval na dvě k sobě kolmé osy. V principu obdélný půdorys ještě pročleňovaly hlubší a mělčí rizality (na hlavní podélné ose a na vedlejší boční ose). Jejich ukončení v rozích nad hlavní římsou zvýrazňovaly věžičky: 12 menších a 2 větší s báněmi završenými šesticípou hvězdou na východním průčelí do Malého náměstí. Na nadstřešní římse mezi dvěma hlavními věžičkami se skvěl hebrejský nápis, citát ze starého zákona, v překladu: "Dome Jákova, pojďte a půjdeme ve světle pána!" Stěny templu prolamovala v obou podlažích velká půlkruhově ukončená okna s vitrážemi. V členění fasád se uplatňoval jemný dekor odkazující na orientální vlivy. Východní průčelí synagogy od prostoru náměstíčka oddělovala zelená předzahrádka vymezená železným plotem.
Vstup do templu byl ovšem již společný ze západní strany přes pár schůdků do předsíně, odtud přímo se vcházelo do hlavního sálu pro muže, po obou bocích předsíně vedla schodiště do patra na ženskou galerii po třech stranách sálu. Lavice již v moderním uspořádání v řadách směřovaly čelem ke svatostánku a řečništi při východní stěně. Všechna tato zjištění řadí Novou synagogu v Holešově mezi typické stavby svého druhu na přelomu 19. a 20. století.
Materiál publikován na webu "Holešov jinýma očima" [www.holesov.jinak.cz]